KAVÁRENSKÉ TOULKY PRAHOU II.

Od mého posledního článku už opět utekla velká spousta vody. Má odpověď poslední dobou na dotazy typu - kdy bude nový recept a článek, je až příliš jednoduchá a klasická - není čas.

Ačkoliv si určitě spousta lidí myslí, že je to pouhá výmluva, musí říct, že není. Mám pro Vás velkou sbírku materiálů za posledního čtvrt roku, o kterou se s Vámi chci podělit a napečeno velké množství dortíků, ale čas na to, abych si sedla k počítači a konečně všechno dala písemnou formou dohromady a potom na web, prostě nějak chybí.

Zanechám však těchto slov a rovnou přejdu k tomu podstatnému.

Vždycky když navštívím Prahu, snažím se ve volných chvílích dostat do nových kaváren, ochutnat něco nového a celá nadšená po návratu se s Vámi podělit o své poznatky.

Za posledních 5 měsíců jsem Prahu však navštívila vícekrát a po mé poslední víkendové návštěvě jsem si řekla, že už mám spoustu materiálu na nový článek věnovaný pouze pražským podnikům.

Začnu malinkatou kavárničkou, která se mi dle fotografií na FB velmi líbila a i když není v samotném centru, je pořád v dosahu metra. Mluvím o kavárně Park Café, která je vytvořena z bývalé trafostanice. Je ještě menší než jsem čekala a přijde mi velmi miloučká. Je to kavárnička, která nabízí domácí limonády, fresh čaje, milk shakes, dobrou kávu, bohužel však nemá vlastní dezerty, což je trošku škoda. Její celková atmosféra je však příjemná, prostor je sice malinký, ale čistý a světlý.

Další kavárna, která si zasloužila mou pozornost, byla EMA espresso bar. Z této kavárny jsem byla hodně nadšená, je v ní opravdu velký šrumec, kavárna plná lidí, navíc se mi velmi líbilo pojetí stolování, kdy uprostřed místnosti je velký stůl, kde vedle sebe zcela běžně sedí cizí lidé a nikomu to nevadí. Je to zase něco trošku jiného, na rozdíl od běžných kaváren, kde jsou stolečky separované. Prostor sám o sobě je velký díky vysoké stropu, je zde pak spousta světla a vzduchu. Vybavení je velmi jednoduché, nic přeplácaného a to se mi velmi líbí. Na druhou stranu, vše co zde najdete, má určitě své místo, ničeho zkrátka není moc. Kromě kávy, čaje, limonád a drobného občerstvení, kavárna také každý den podává polévku. Velmi jsem se těšila, že nějakou ochutnám, bohužel však v době kdy jsem přišla, už žádná nebyla. Dala jsem si proto jen kávu, která měla krásnou, bohatou a jemnou pěnu.

Polévku jsem ochutnala v jiné kavárně a to již 2x během mých dvou návštěv. Café Neustadt je kavárna, kterou jsem při první návštěvě dle mapy nemohla najít, protože je ukrytá ve dvoře, kde je příjemné venkovní posezení. Zaměstnanci Vám hned po příchodu přinesou na stůl láhev vody, což mě vždy mile potěší, protože tento počin stále ještě mnoho kaváren nedělá. Poprvé jsem zde měla mrkvový krém se zázvorem, který byl příjemně ostrý a velmi chutný. Druhou polévkou, kterou jsem zde mohla vyzkoušet, byla minestrone, do které jsem si mohla přidat dle chuti připravený kuskus. Ačkoliv tato polévka nepatří mezi mé oblíbené, právě díky velkým kusům zeleniny, musím říct, že právě díky možnosti doplnit si ji kuskusem dle vlastní libosti, mě velmi bavila. Kávu jsem zde také ochutnala a byla jemná a krásně krémová. Tuto kavárnu v budoucnu jistě ještě navštívím a to minimálně proto, abych také ochutnala něco z jejich sladké nabídky.

Další kavárna, kterou jsem navštívila, nese název Coffee room. Samotná kavárna mě překvapila tím, jak je malinká, ale útulná. V jejich nabídce kromě kávy a čaje nejdete slané i sladké občerstvení a na své si přijdou i ti, kteří nemohou lepek. Co mě však nejvíce zaujalo, byla zajímavá nabídka snídaní, která obsahovala domácí džemy, granolu či avokádo s kozím sýrem nebo sušenými rajčaty. Já si klasicky dala kávu, která byla opět jemná a krémová a k ní čokoládovo-karamelový dortík. Na mě sice sladší, jako většina dezertů, ale chuťově tak dobrý, že se musím přiznat, že jsem celý kus sama snědla...=D

Kavárna Monolok cafe je, řekla bych, vzhledově velmi moderní kavárna. Interiér je velmi světlý, vzdušný, čistý a až při návštěvě toalety jsem zjistila, jak hrozně velká je a že ukrývá ještě jedno dolní patro. Při své první návštěvě jsem však hned ukázala, jak šikovná umím být a rozlila vodu, kterou jsem dostala ke kávě..=) Personál byl však i přesto velmi milý, ochotný a usměvavý. Samotná káva mi chutnala, nedala jsem si zde však žádný dortík, ale oběd v podobě salátku se svěží citrusovou zálivkou, čerstvými fíky, sušenou šunkou a čerstvým sýrem - velmi lahodná kombinace.

Kavárna, o které se musím určitě zmínit, se jmenuje Cheecup, což je zkratka pro cheesecake a cupcake, protože žádné jiné dezerty nepodávají. Tuto kavárnu jsem navštívila poprvé před pár lety, kdy jsem ještě nepsala, a proto se o ni s Vámi podělím až teď. Tehdy jsem v této kavárně strávila značnou část odpoledne, jak se mi zde líbilo a vždycky jsem věděla, že se sem musím znovu vrátit. Proč? Odpověď je velmi snadná. Mají zde totiž jedny z nejlepších cheesecaků, jaké jsem kdy jedla, navíc si sušenkový základ pro cheesecaky pečou sami. Kavárna je velmi roztomilá svou růžovou barvou, která Vás prostě nenechá na pochybách, že se opravdu nacházíte v pořádné cukrárně. Tentokrát jsem ochutnala New York cheesecake a pistácii. Oba byly výborné, neuměla bych říct, zda-li byl některý lepší. Oba měly tu krásnou bohatou chuť, kterou by pravý cheesecake rozhodně měl mít. Příště až se sem vydám, a že se sem určitě ještě vydám, však musím ochutnat konečně jejich cupcaky, které vždy vypadají nádherně, jen mi dělá obrovský problém, vybrat si jen jeden.. =)

K posledním dvěma kavárnám se vrátím už jen v rychlosti, protože jsem v nich již dříve byla a také jsem o nich psala, ale nedovolím si je nezmínit.

Tou první je Styl & Interiér, kterému jsem věnovala vlastní článek a je pro mě místem, které mě dostalo především svou zahradou. Sice jsem z jejich cheesecaku nebyla příliš nadšená, ale to mi nezabránilo v tom, ochutnat něco nového. Tentokrát tedy volba padla na hruškovo-makový dort, který nebyl vůbec špatný. Těsto bylo jemné a vláčné a i když nejsem milovníkem máku, nevadilo mi kousek sníst. Mou vlastní volbou byl však mrkvový dort. Pro mě už v podstatě taková klasika. Kdekoli jej vidím, musím si jej dát a porovnat ho. Ačkoli mi přišlo, že spodní část byla trošku připečenější, musím uznat, že byl jedním z nejlepších, které jsem kdy měla. Úžasně voňavý, jemný, měkoučký s jemným a lehkým krémem. Skořicový plátek pomeranče se semínky byl pomyslnou třešničkou na dortu, který jej posunul zase o kousek dál.

A tou druhou kavárnou byl Oliver´s coffe cup, kde jsem poprvé ochutnala mátový čaj, který mi velmi zachutnal a budu si jej dopřávat i nadále. Káva jako vždy dobrá, s krémovou pěnou, bohužel mě však trošku zklamal borůvkový cheesecake, na který jsem se velmi těšila. Doufala jsem, že borůvky najdu i v samotném cheesecaku, ale našla jsem je pouze v podobě víru na samém vrchu a na mě byl trochu sladší. Naproti tomu mě mile překvapil pistáciový cheesecake, který byl opravdu hutný, jak by pořádný cheesecake měl být, navíc v kombinaci s tmavým základem byl opravdu dobrý.

Tímto na nějaký čas uzavírám mé kavárenské putování po Praze a vrátím se k němu, až zase nasbírám dostatek materiálu..=)

Doufám, že alespoň některým z Vás pomůže vybrat nějakou kavárničku, kam byste chtěli zavítat a užít si svou kávovo-dortíkovou chvilku tak, jak to často dělávám já..=)