PRÁZDNINY SKONČILY...

Tak prázdniny už jsou skutečně za námi a jako první mě napadá - je to dobře nebo špatně?

Všechno má asi své pro a proti, nemůže být vše úžasné a dokonalé.

Ale abych tedy nezačala hned o tom špatném..

Jako asi každý učitel jsem se těšila, že konečně začnou prázdniny, hlavně proto, abych mohla hodit nohy na stůl a na chvíli nic nedělat. Je to skvělá činnost, zvláště po posledním měsíci s dětmi, které taky cítí, že se blíží konec a jsou jako urvané ze řetězu..=D Ale toto opojení mě přešlo hned po 14 dnech. Najednou mám spoustu času a musím jej nějak vyplnit, protože se neumím jen tak válet a právě proto přišel na řadu můj seznam přání a aktivit pro volný čas.

Začala jsem tedy týdnem Múz na vodě a slyšela pár koncertů, prokládala jsem to zmrzlinou, kávou, večeřemi s přáteli a venkovním divadelním představením.

Další týden jsem strávila na Moravě s rodinou a viděla pár spolužaček ze střední školy. Samotný Kroměříž je pro mě ostatně takovou srdcovkou, kam se vždy ráda vracím. Projdu se ulicemi a vybavím si vzpomínky na středoškolská léta. Je to zkrátka místo, kam se každý rok musím podívat. Je to něco podobného mému Londýnu. Místo, které si nosím v srdci a musím se stále vracet.

Po návratu z Moravy jsem se ani nestačila pořádně vybalit a hned jsem jela do Prahy na natáčení seriálu. Jediné, co však k tomu mohu zatím říct je, že to byla velká zkušenost, o kterou se s Vámi velmi ráda podělím, ale momentálně jsem stále vázána mlčenlivostí. Ale nebojte, i na tohle téma brzy dojde..=)

Po té přišlo trošku pracovní mezidobí, kdy jsem musela zpátky do práce a k tomu jsem ještě pekla do kavárny, hold když se to sejde, nedá se nic dělat..=)

I nadále jsem se věnovala klasickým letním aktivitám, jako jsou návštěvy zámků, vyjížďka na motorce, ochutnávky letních dortíků a litry kávy. A ačkoliv se to nezdá, pomalu ale jistě se blížíme "do finishe".

Mezi mé poslední akce patří především akce s názvem Město lidem, lidé městu. Akce, kterou mám moc ráda, a na kterou posledních pár let pravidelně chodím, ale z letošní akce jsem nějaká rozladěná. Ano, počasí bylo opravdu krásné a všude byla velká spousta lidí. Energie a nadšení byla cítit především v místě, kde se scházelo největší množství lidí a to u kavárny, kde se dalo v klidu posedět na travnatém koberci, dát si něco dobrého k jídlu a pití a poslechnout si kapely. Skvělá zábava byla i na Piaristickém náměstí, které mám ráda samo o sobě, zvláště pak, když si tam můžete poslechnout kapelu, podívat se na divadlo, vychutnat si ohňovou show či obdivovat tanečníky salsy, kteří dokáží roztancovat skoro celé náměstí. Ale na druhou stranu, z hlavní trasy, okolo které se to má všechno točit, jsem tak nadšená nebyla. Možná jsem zde nebyla ve správnou dobu a uniklo mi cvičení jógy, ale i když jsem mohla vidět část módní přehlídky, divadelního představení a provazochodkyni mezi domy, nějak na mě tato hlavní ulice prostě nedýchla. Měla jsem pocit, a nejen já, že tato část příliš nežila a byla zaměřená především na děti, což je samozřejmě v pořádku, ale nějak mi zde chybělo to ono kouzlo.. Kladu si především otázky - kde jsou všichni ti úžasní pekaři se svými dobrotami, kterých tady bylo vloni tolik, že jsem nezvládla ochutnat ani polovinu..? (Téměř všude jsou k ochutnání jen raw dezerty a z těch já opravdu nešílím). Opravdu je zde tak málo prodejců se zajímavými výrobky? Nevím co, ale chybělo mi zde to jisté "něco", nad čím by má dušička zajásala.

Nikdo nemá rád negativní články, ale musím alespoň ve zkratce ještě říci, co mě na letošním létě zklamalo.

To první bude kino. A teď nemyslím klasické kino, kde jsme strávila skoro celý srpen, ale to letní kino, na které jsem se tolik těšila. Za celé léto jsem nebyla ani jednou. Proč? Je to velmi jednoduché. Každý má určitě rád jiný druh filmů, ale já mám především pocit, že u letního kina nejde o to vidět největší hity, které zrovna ve stejnou dobu hrají i v klasickém kině, ale o to užít si teplý letní večer u filmových klasik, které známe nazpaměť a můžeme si je dovolit sledovat jedním okem, abychom si užili tu pohodu a radost z osvědčených filmových klasik, ať už jsou české či zahraniční. Avšak letos bylo u nás letní kino symbolicky zpoplatněno, s čímž sice nemám problém, ale celý program byl nahrazen novými filmy, na které nemám vůbec touhu se podívat. Pokud chtěli udělat kino modernější s aktuálními hity, tak proč ne, ale PROČ nové pouze české filmy?! Nemám, opravdu nemám aktuální české filmy ráda. Ať si říká, kdo chce, co chce, ale během jednoho měsíce uvést 22 filmů a z toho 8x Teorii tygra, která se vysílala už 3x měsíc před tím, je pro mě naprostá pitomost. Takže za mě velké NE za letošní program letního kina.

A tou druhou negativní věcí jsou Skotské hry. Akce, na kterou jsem se těšila celý rok - hudba, která mě hladí na duši, ukázky tradiční tanců, ochutnávka whisky a především lidé, které jsem chtěla konečně osobně poznat. Osud tomu však nepřál a já v den odjezdu měla příliš vysokou horečku na to, abych mohla sednout do auta a vyrazit. Nic mě nemohlo mrzet víc.. A tak jedinou útěchou mi bylo alespoň sledování sdílených videí přímo z akce a naděje, že snad příští rok to konečně vyjde a budu se moct také zúčastnit.

Tohle tedy bylo mé léto. A jaké bylo to Vaše?

Nechci říct, že jsem ráda, že je již za mnou, ale jsem velmi ráda, že přede mnou je konečně moje nejmilejší období ze všech - PODZIM.

Už teď mám naplánovaný program až do půlky listopadu, ale o tom až zase příště.. ;)